Kdo chodí s holemi?Lidé u nás chodí, fascinuje mě, kdo všechno k nám přichází na kurzy. Každý člověk sebou přináší příběh. Jsou to budˇ lidé, kteří chtějí udělat něco se svojí kondicí a nebo aktivní lidé, kteří běžně rádi chodí, jezdí na kole, běhají. Spektrum profesí těchto lidí je široké (např. architekti, cvičitelé, fyzioterapeuti, právníci, učitelé, pekaři, řezníci, manažeři, zdravotníci, psychologové, farmáři, maminky na mateřské dovolené, studenti a dokonce i děti). Kdybych si měl vzpomenout, není to dávno, co na pobytovou akci přijel muž, který dělal dříve řezníka a teď dělá vedoucího provozu. Zářil. Zamiloval se do chůze s holemi. Zhubl tak 26 Kg, chodí třikrát týdně i se ženou a o víkendu vyrážejí ven taky. Našel něco, co ho těší a dává mu smysl.Před létem jsem měl příležitost za chůze hovořit s mladým mužem, který si tento pohyb taky zařadil do svého životního tempa a stylu. Je mu 26 let, díky přepracovanosti a workholismu už měl za sebou srdeční záchvat, chtěl něco změnit. A tak dělá vedle jógy a karate taky severskou chůzi.A třeba – baví to i 8 letou slečnu, která s hůlkami ujde bez problémů 15 km, drží krok s dospěláky a s mámou mají čas na to dělat něco společně.

Nedá mi, abych se taky nezmínil i o staré paní Marušce, která byla na našem prvním kurzu a chodila s námi potom pravidelně. Chůze s holemi jí naplnila posledních 7 let jejího života radostí, tak, že nás ještě z nemocnice těsně před tím, než zemřela, nechala pozdravovat.

Lidi NW baví, jsou v přírodě, dělá jim to dobře! Každý v životě hledá své štěstí, spokojenost. Pravidelná chůze v rytmu drží člověka v kondici, přináší mu dobré myšlenky, když jde člověk sám, má čas na sebe, když jde s někým, otvírá se prostor na hovor, který nezůstává pouze u povrchu.

Rozhovor pokračuje…příště “ jak to ve Finsku celé začalo?“.